Rolex Milgauss: Prověřený vědci

Rolex Oyster Perpetual Milgauss byl navržen tak, aby splňoval požadavky vědecké komunity pracující v oblasti elektromagnetismu. Jako první odolával magnetickým polím až 1 000 Gaussů. Jeho věhlasu pomohl i fakt, že jej nosí vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě.

Tisíc Gaussů

Název pochází ze dvou francouzských slov: „Mille“ (znamená „tisíc“) a „Gauss“ (měrná jednotka intenzity magnetického pole). Označení „Milgauss“ tedy napovídá, že hodinky jsou odolné magnetickému poli o síle až 1 000 Gaussů. To je docela působivé, zejména pokud si uvědomíme, že přesnost běžných mechanických hodinek je ohrožena už magnetickými poli o síle 60 Gaussů.

Technologie

Za tuto odolnost vděčí „Milgaussy“ především vnitřnímu pouzdru z feromagnetických slitin. Ty chrání strojek jako Faradayova klec. Tento štít je tvořen dvěma součástmi, z nichž jedna je přišroubována ke strojku, druhá k pouzdru. Kromě toho je u novějších modelů strojek cal. 3131 opatřen díly z antimagnetických materiálů (viz například modrý vlásek Parachrom, který je vlastní i dalším modelům Rolex).

Počátek modelu Milgauss

První model těchto hodinek, představený v roce 1954 (ref. 6543), mohl být při zběžném pohledu zaměněn za hodinky Submariner. Měl pouzdro o průměru 37mm, otočnou lunetu s černou vložkou, černý číselník. Od slavných potápěčských hodinek se navenek lišil vpodstatě jen detaily číselníku a nápisem Milgauss. Strojek cal. 1080 (identický jako u modelu Submariner) však byl proti magnetismu chráněn pouzdrem z měkkého železa.

Po dvou letech Rolex představil nové provedení (ref. 6541), které je z určitých důvodů v oficiálních pramenech značky uváděno jako první Milgauss vůbec. Oproti svému předchůdci měl tento model několik drobných změn, nejvíce patrný byl přitom tvar sekundové ručky – poprvé se zde objevil ikonický tvar blesku.

První revoluce

Počátkem 60. let představil Rolex zcela nový Milgauss ref.1019. Otočnou lunetu nahradila hladká statická luneta, číselník byl bez hexagonální struktury, strojek cal. 1580 disponoval funkcí hacking a „tikal“ na vyšší frekvenci. Vteřinovou ručku ve tvaru blesku nahradila přímá ručka s červeným hrotem.

Tento model se v produkci udržel téměř třicet let. V roce 1988 byla výroba ukončena v důsledku menší poptávky, související se zaměřením hodinek na velmi specifická prostředí.

Renesance

Zcela nový model (ref. 116400) byl představen až na výstavě Baselworld 2007. Byl vytvořen k poctě dokončení Velkého hadronového urychlovače organizace CERN hluboko pod Ženevou. Průměr pouzdra narostl z 38 na 40 mm, vrátila se vteřinová ručka ve tvaru blesku a přibyl další prvek, typický pro současný Milgauss – safírové sklo tónované dozelena. Strojek cal. 3131 poprvé obsahoval části z antimagnetických materiálů.

Díky této verzi získaly hodinky Milgauss, určené původně pro velmi specifické prostředí zejména vědeckých laboratoří, mnohem svébytnější a skutečně nadčasovou vizuální identitu.

Autor: Pavel Hrůza