zavřít
Každá vteřina Magazín Hodinářství Bechyně

Strojek nebo kalibr?

Slovo „kalibr“ (anglicky „caliber“ či francouzsky „calibre“) má řadu různých významů, v hodinářství je toto slovo používáno v souvislosti s hodinkovým strojkem. Jak tento zvyk vznikl a jak se označení strojku používá správně? Tiká tedy v hodinkách strojek nebo kalibr?

Strojek nebo kalibr?

Zvyk označovat strojky stylem „caliber XXXX“ je prostoupený celým hodinářským průmyslem. Podobné označování je vlastní zbrojnímu průmyslu. Je to náhoda?

Kalibr a ráže

V případě střelných zbraní udává kalibr, nebo také „ráže“ vnitřní průměr hlavně a částečně indikuje, jaký náboj lze pro danou hlaveň použít. U ručních palných zbraní se obvykle mezi těmito pojmy rozlišuje – kalibr udává jen vnitřní průměr hlavně, ráže je pak komplexnější označení pro celý soubor údajů jako jsou celkové rozměry náboje atd. Například 9mm Luger a 9mm Makarov jsou odlišné ráže, byť kalibr je stejný (rozdílná je délka náboje a tím i objem prachové náplně).

Původ slova calibre a přenesení významu

Historie používání tohoto slova ve světě zbraní sahá přes francouzské slovo „calibre“ až někam do renesanční Arábie, kde slovo „qalib“ označovalo formu pro odlévání kulek. Původ slova jde však možná ještě dál, k řeckému „kalapous“, jež označovalo obuvnické dřevěné kopyto. Logika je vždy stejná – šlo o jeden produkt různých velikostí, které bylo potřeba od sebe odlišit.

V horologii je použití slova kalibr poprvé zaznamenáno (podle Fondation de la Haute Horlogerie) v práci anglického hodináře Henryho Sullyho (1680–1729), který pracoval ve Francii, a použil slovo pro označení rozměrů a provedení různých částí hodinového strojku. Časem se termín zažil pro označení provedení strojku a jeho výrobce, postupně se jím začal označovat strojek samotný. Před příchodem průmyslové revoluce nebyla jednotlivá průmyslová odvětví tak specializovaná a od sebe oddělená, výrobce součástek pro zbraně často mohl zároveň produkovat součásti zbraňových mechanismů. Proto je možné, že zvyklost označování různých provedení obdobné součástky jako kalibr přešla od zbrojařů k hodinářům.

Praxe

Obecnou praxí je dnes označovat strojek jako „Caliber XYZ 123“ (tj. „kalibr“, označení modelu a číselný kód strojku). Dříve bylo zvykem ve francouzsky mluvícím hodinářském světě (kam vždy patřila většina švýcarského hodinářského průmyslu) jako kalibr označovat průměr strojku a zkratkou jeho funkce či komplikace. Například „calibre 16T“ bylo dle archivů značky Jaeger-LeCoultre z roku 1877 označení pro strojek o průměru 16 ligne s tourbillonem. Ligne je historická jednotka délky používaná především ve Francii před přijetím metrického systému. V hodinářství (a také například při výrobě knoflíků) se tato jednotka používá stále (16 ligne = 36,09 mm).

Longines caliber L704.2

V období před druhou světovou válkou už bylo různých strojků o stejném průměru, stejně jako jejich různých provedení tolik, že značky postupně upouštěly od striktního označování velikostí a funkce strojků. Začaly vznikat názvy jako Valjoux 22. Tady je další paralela se světem zbraní, kde se také kromě průměru v palcích nebo milimetrech začaly do názvů kalibrů pro rozlišení prosazovat další slova, jako jsou jména zbrojířů, značky nebo obchodní značení (Luger, Browning, Remington, Magnum atp.).

Použití slova

V českém jazyce spousta horologických fandů, ale často i lidí z branže, nepoužívají slovo „kalibr“ vždy správně. Je potřeba si uvědomit, že „kalibr“ není synonymem slova „strojek“. Je součástí označení strojku, je často součástí oficiálního názvu strojku, ale se slovem „strojek“ není souznačné. Zatímco tedy věta „v pouzdře je umístěn calibre MT5602“ je na hraně logiky a správnosti (zcela správně by bylo „v pouzdře je umístěn strojek calibre MT5602“), vyjádření typu „můj kalibr potřebuje servis“, „v hodinkách je kalibr s automatickým nátahem“ jsou zcela špatně.

Autor: Pavel Hrůza