Jestliže v elektrotechnice chceme rozlišit signál analogový a digitální, porovnáváme jejich průběh. Analogový signál je spojitý, mění své hodnoty plynule. Digitální se mění skokově. Stejně posuzujeme zobrazování na hodinkách. Ty, které mají ručky, nazýváme analogovými. Na první pohled se nám zdá, že zobrazují tok času plynule – spojitě. Zadíváme-li se však na ručky hodinek pozorně, uvidíme, že se nepohybují stále. Na ručce sekundové to vidíme zřetelně. U quartzových hodin a hodinek skáče po celých sekundách.

U hodinek mechanických překoná sekundová ručka vzdálenost mezi značkami jednotlivých sekund na pětkrát, na šestkrát či na osmkrát… To je dáno frekvencí oscilátoru - setrvačky. Setrvačka moderních mechanických hodinek dělá zpravidla osm kyvů za sekundu a v tomto rytmu se pohybují i jejich ručky. Na ručce minutové přerušování jejího pohybu vidíme jen při pozorném sledování jejího konce. Na ručce hodinové, která se pohybuje ještě dvanáctkrát pomaleji, již přerušování pohybu nevidíme. Naopak, pokud hodinky zobrazují ručkami i kalendářní údaje, můžeme kolem půlnoci pozorovat jejich přesun o jeden dílek. Pak zůstávají celý den nehybné. I přes tuto „nespojitost“ pohybu je zvykem označovat všechny hodiny a hodinky s ručkovým zobrazením jako analogové.