Součástí pouzdra je i sklo kryjící ukazatel. Od něj očekáváme perfektní průhlednost. A proto bývá opatřeno z jedné či z obou stran antireflexními vrstvami, aby se omezily nežádoucí odlesky. Protože je na hodinkách úplně nejvýš, může se rozbít při nárazu hodinek na tvrdou překážku. Proto se hodináři v meziválečném období a později shlédli ve sklíčkách plastových. Ta byla pružná a odolná nárazu do té míry, že někdy bývala až nekriticky označována jako nerozbitná. Jejich základní nevýhodou však byla měkkost a tedy malá odolnost proti poškrábání. Dnes na hodinkách najdeme především tvrzená sklíčka minerální nebo ještě lépe safírová, která jsou jen o stupeň měkčí než diamant.